Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Po stopách Afrodity 

To, že se na březích tohoto ostrova zrodila z mořské pěny bohyně krásy a lásky Afrodita, je poměrně známé. Už méně toho víme o faktu, že Kypr Afrodite opravdu patřil, že tu ve starověku stáli chrámy zasvěcené kultu bohyně lásky, ve kterých se šestnáct století odehrávali tajemná mystéria, o kterých nevíme skoro nic, jen to, že souvisí se sexem.


Řecké mýty týkající se Afrodity této pověsti nezůstávají nic dlužné. Už při uměleckém popise zrodu bohyně použili Homér i Hesiódos terminologii z oblasti sexuality. Mořská pěna, ze které tato kráska vystoupila, nahá a okouzlující, nebyla jen taková obyčejná. Byli to spermie boha nebe Úrana. Spěněný příboj dodnes naráží do skal, blízko kterých se podle mýtů událo ono božské oplodnění moře.

Všude, kam Afrodita vkročila, začalo v jejích stopách všechno pučet, kvést, růst. To ona přinesla na Kypr život, lásku a vášeň. Vášnivá, ano, to Afrodita byla. Jen olympský bohové vědí, proč právě nejkrásnější bohyně dostala za muže nejošklivějšího a ještě k tomu také chromého boha ohně Hefaista, stále upoceného, protože trávil život v kovářské výhni. Na druhé straně věci, které vycházeli z jeho rukou, vzácné zbraně a nádherné šperky, všichni obdivovali a Héfaista si za to vážili. Stal se tak vzorem pracovitého manžela, který dře v práci, zatím co jeho manželka mrhá nevyužitou energii na flirt s každým kolemjdoucím. A v některých případech i na více. Vždyť jen s bohem vojny Áreem měla Afrodita pět dětí (nevyspytatelného bůžka zamilovaných Eróta, jeho bratra Anteróta, dvojčata Deima a Foba a dokonalou Harmóniu). S bohem vína a životní radosti Dionýzem měla syna Priapa. Dardanskému královi Anchísovi porodila hrdinu Aineia. No a milenců, těch měla též dost. Na Kypru ji zaujal syn místního krále Adónis (kterého otec Kiniras, mimochodem, splodil se svojí dcerou Myrrhou). Byl tak neodolatelný, že Afrodita kvůli němu zestupovala z nebe na zem, a když ho zabil divočák, plakala spolu s ní celá příroda. Jestli vás dobrodružství bohyně a smrtelného muže zajímá podrobněji, najdete ho v Ovídiových Přeměnách.

Nemůžeme se tedy divit, že byl Héfaistes na svojí nevěrnou ženu naštvaný. Když jí našel v náručí boha vojny Área, zhodil na nahé milence vlastoručně ukovanou síť. Síť odvlékl na Olymp, aby i ostatní bohové viděli, co mu ta jeho udělala. Bohové se přichyceným milencům škodolibě vysmáli. I když, buďme upřímní, věrností nevynikal ani nejvyšší bůh Zeus, jeho žena Héra by též mohla vyprávět. Takže Zeus Afrodite její poklesek velmi rychle odpustil. No ona, ponížená a uražená s trucem odešla z Olympu a uchýlila se na Kypr, kde se nechala rozmazlovat chrámovým služebnictvem. Do chrámu v Pafose zdaleka přicházeli muži s bohatými dary, aby si mohli vybrat Afroditinu kněžku a strávit s ní noc. Můžeme si jen domýšlet, zda tajemné rituály zasvěcené bohyní lásky byli čímsi víc, jako sexualními orgiemi pod vlivem drog. Posvátný sex se v tomto čase pokládal za váženou náboženskou povinnost, díky které se obnovovali reprodukční schopnosti přírody. Dávní ostrované považovali sex s pannou za nebezpečný a tak chrámy plnili mladé děvčata čekající na cizince. Nebyli to tedy paláce prostituce, jak by se mohlo zdát podle současných kritérií, všichni věřili, že bez tohoto posvátného sexu by na jaře ze země nic nevyrostlo. Na místě oblíbených kultů dnes už stojí jen ruiny a malé muzeum.

„Sexuální turisté“ přicházeli do Pafosu až do třetího století našeho letopočtu. Za těch tisíc šestset roků, co tu uctívali bohyni lásky, zanechali v chrámě i jeho okolí dost peněz na to, aby město prosperovalo. Přestavěli ho umělci, kteří vytvářeli kamenné nádherné mozaiky s motivem řeckých mýtů.  Dnes je můžete vidět při přehlídce pamětihodností města.  

Poutníci šli do chrámu prez dědinu Hieroskypos, co v překladě znamená „posvátné zahrady“.  Žili tu tací přátelští lidé, že s nimi vycházela i náladová Afrodita, a když se dobře cítila, naučila je umění pěstovat květiny. I v současnosti je Hieroskypos známý svými upravenými zahradami. Ještě více ho proslavila domácí výroba loukoumie, sladkého želé, jednoho z nejčastějších suvenýrů, který si navštěvníci Kypru odnášejí domů. Želé se vyrábí podle starých receptů. Čtyři hodiny  se vaří cukr, kukuřičný škrob, rozemleté mandle, oříšky, citrón a růžová voda. K základní směsi se přidávají různé příchutě: vanilková, jahodová, čokoládová, pistáciová, pomerančová a nechá se stuhnout, potom ji nakrájí na dlouhé plátky a kostky a hodně posypou moučkovým cukrem. Nakonec přijdou zabalit do známých krabiček s obrázkem Afrodity.

Jestli chcete poznat památky na bohyni lásky, jděte po turistické Afroditině cestě. Vede po jižním pobřeží ostrova, ale jednu větší odbočku byste i tak měli udělat, protože mnohé z vykopaných nálezů jsou vystavené v Archeologickém muzeu v hlavním městě Nikosia. Fascinujícím místem je Kouklia, muzeum na místě bývalého chrámového komplexu. Mimochodem, když si představíte Afroditu, jak vypadá? Jako mladá, svůdná Botticelliho Venuše? Anebo nejslavnější socha Afrodity, kterou můžeme obdivovat v pařížském Louvru? Myslíte si, že skutečná podoba bohyně, ke které šestnáct století putovali poutníci hladní po lásce, vypadá jako některá z nich? Ne. V největším chrámu Afrodity v Kouklii šestnáct století natírali olivovým olejem velký černý kámen, který pro dávné obyvatele Kypru stělesnoval energii ženský přitažlivosti a plodnosti a chránil živé srdce bohyně, která vládne nad lidskými city. To jsou historické fakty. Jestli vás zajímá i místo spojené se starými legendami, nezapomeňte vypít doušek vody z jezírka, ve kterém se koupala Afrodita s Adonisem. Ten, kdo se z něho napije, bude stále mladý a krásný. Doporučuji zastavit se na místě, na které určitě zajde každý návštěvník Kypru: na pláž, kde poprvé vstoupila na ostrov noha bohyně lásky.

 

 

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

Obrazek

 

 

 

Obrazek

Foto: Socha Afrodity vystavená v Archeologickým muzeu v Nikósii, černý kamen vystavený v Kouklii Pafoské mozaiky, Muzeum v Nikosii,  pláž zrození Afrodity, Loukoumia, idol na euru.

(poděkování autorovi:

Danice JANIAKOVÉ)

 

Obrazek